Kogenerační jednotky
vyrábíme od roku 1992
Každou kogenerační jednotku připravujeme pro konkrétního zákazníka. Vycházíme ze základního typu resp. ověřené sestavy nejkvalitnějších komponent, ale detaily jsou vždy individuálně optimalizované. Přizpůsobit se dají nejen uspořádání vstupů a výstupů médií, ale také například modularita uspořádání umožňující náročné stěhování nebo extrémní prostorová uspořádání. Když Vám nestačí obyčejná kogenerační jednotka, ptejte se u nás po neobyčejné.
Provedení kogeneračních jednotek
Standardizované kogenerační jednotky pro montáž do strojovny nebo kontejnerová provedení do venkovního prostředí. Speciální provedení potom prakticky bez omezení. Možnost zakázkové výroby pro dlouhodobé partnery pod privátní značkou.
KGJ INdoor do strojovny
Robustní design – Masivní sendvičová konstrukce protihlukové kapoty s rychlým a komfortním křídlovým otevíráním – Elektrický rozváděč s řídící a silovou částí a plynová a regulační řada součástí modulu – Prostornost pro lepší servis – Odhlučněné vstupy i výstupy přetlakového větracího systému
KGJ OUTdoor v kontejneru
Ocelový odhlučněný kontejner – Sendvičová protihluková konstrukce – Chladiče a tlumič hluku výfuku umístěny na střeše – Elektrický rozváděč s řídící a silovou částí v odděleném prostoru – Široké dveře ze tří stran pro zlepšení servisního přístupu – Odhlučněné vstupy i výstupy přetlakového větracího systému
KGJ speciály na zakázku
Design omezený pouze fyzikálními zákony – Často nutný pro rekonstrukce nebo náhrady – Cena speciálu nemusí být tak vysoká, jak si myslíte – Pro systémové partnery vyrábíme pod privátními značkami v individuálních specifikacích pro lokální trhy
Výrobní proces
Kogenerace skutečně fyzicky vyrábíme v Praze. Každý stroj projde zkušebnou a základním nastavením před cestou k zákazníkovi. Stavíme naše unikátní stroje na třiceti létech zkušeností , podle vlastních návrhů a výsledků vývoje .
Jsme Nadáni Technikou.
Projekce
Kogenerační jednotky vlastní konstrukce – Projektování ve 3D – Umístění technologie do stavebního projektu – Řešení médií plyn / voda / elektro / spaliny – Projekty na klíč vč. projednání
Výroba
Vlastní výrobní a montážní kapacity – Přímá kontrola nad realizací projekčního návrhu – Každý stroj před expedicí projde zkušebnou – Dodávky samostatných strojů i kompletů na klíč
Kogenerace s pístovými motory mají vysokou účinnost. Při maximálním využití potenciálu technologie se dá počítat s celkovou účinností využití paliva přes 90%.
Důležitým energetickým tématem je zajištění bezpečnosti a flexibility dodávek energií doplňující obnovitelné zdroje. Pro takové účely je třeba investičně nenáročné a přitom vysoce pružné technologie, které poskytnou kapacity ve chvíli kdy nefouká vítr nebo nesvítí slunce.
Velkou výhodou a velmi rozšířenou možností je spalování bioplynů vznikajících anaerobní digescí organických materiálů (odpadů).
V delším období bude zřejmě kogenerace plnit role tzv. špičkovacího zdroje jako doplněk k málo pružným obnovitelným zdrojům nebo jaderné energetice. Zásadní role zůstane kogeneraci ještě dlouho v teplárenství, kde je zcela přirozené využití tepla.
Uhlíkově neutrální energetický mix vyplyne z bitvy technologií. Hlavní souboje se odehrávají mezi OZE a malými modulárními jadernými reaktory (SMR). V akumulaci potom bojují výrobci baterií a vodíková akumulace. Vodíková energetika potom dává šanci přežít dlouhodobě i pístovým spalovacím motorům, které si konkurují s palivovými články.
Princip a výhody kogenerace
Kogenerace znamená kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Klasická samostatná výroba elektřiny je z fyzikální podstaty Carnotova cyklu provázena ztrátami energie ve formě nízkopotenciálního tepla. Toto zbytkové teplo se v případě kogenerace použije například k vytápění nebo technologicky a tím se šetří část primárního paliva.
Kogenerace jako princip se uplatní i v malých měřítkách kogeneračních jednotek s plynovými motory.
Jde vlastně o malý teplárenský blok (německy Blockheizkraftwerk BHKW) spalující plyn v pístovém motoru. Vstupní energie v palivu se v kogenerační jednotce transformuje na elektrickou a tepelnou energii. Mechanickou energií poháníme elektrický generátor (dnes takřka výhradně synchronní).
Zbytkové teplo z chlazení motoru a spalin se však dále užitečně využije.
Důležitými parametry kogenerační jednotky je kromě jejího výkonu také poměr mezi vyrobenou elektřinou a teplem. S tím souvisí dnes nejsledovanější účinnosti (elektrická a tepelná) a emise škodlivin. Nejdůležitějším parametrem však je a vždy zůstane spolehlivost provozu. Spolehlivost pak musí podpořit fungující servisem.
Požadavky zákazníků i regulátorů směřují kogeneraci k maximalizaci účinností při minimalizaci emisí škodlivin. Jako obvykle v těchto případech jsou to požadavky protichůdné a kompromis má svou cenu. Cenu vyjádřitelnou vyššími investičními i provozními náklady, proti kterým stojí úspory paliva a menší poškozování životního prostředí.
V oblasti boje proti klimatickým změnám, je spalování zemního plynu příznivější než spalování uhlí, ale samozřejmě to není neutralita. Z pohledu emisí skleníkových plynů jsou na tom podstatně lépe kogenerace spalující obnovitelná paliva. Vysoce záslužné je zejména využívání kalových plynů z čistíren odpadních vod, z bioplynových stanic likvidujících zemědělské nebo komunální odpady nebo skládkových plynů. Představte si skládku bez aktivního odplynění. Jaké množství skleníkového metanu by asi uniklo ke škodě klimatu, kdyby se provozovatelům skládek nevyplatilo plyn jímat a vyrábět z něj elektřinu?
Kam směřuje technologický vývoj kogeneračních jednotek?
Vývoj se logicky odehrává zejména na plynových motorech. V oblasti emisních předpisů pro oxidy dusíku bohužel k zatím velmi nákladným řešením SCR (selektivní katalytická redukce) pro přeplňované motory středních a vyšších výkonů. Tato technologie je nejen investičně, ale i prostorově náročná. Navíc vyžaduje přidávání močoviny potřebné k chemické redukci oxidů dusíku ve spalinách. Toto řešení znáte v malém u dieselových motorů osobních automobilů pod názvem AdBlue. Existuje jednodušší cesta ke snížení emisí oxidů dusíku a tou je použití trojcestného řízeného katalyzátoru. Je to relativně jednoduché řešení, prostorově nenáročné, nevyžadující dodatečnou chemii.
Bohužel je prakticky k dispozici pouze pro stroje menších jednotkových výkonů (cca do 260 kWe).
Co se týče zlepšování elektrické účinnosti, odehrává se v režii výrobců plynových motorů a to v oblasti zlepšování procesu spalování v motorech. Pohříchu jsou dnes motory na velmi vysoké úrovni rozvoje a proto je třeba stále vyšších provozních tlaků, které se mnohdy projevují vysokou citlivostí na změny podmínek. Samozřejmostí se staly sofistikované řídící systémy regulující aktuální parametry na hranici technických možností motoru. Takové stroje bývají choulostivější a je často sporné, zda úspora na účinnosti není zmařena vyššími servisními náklady na udržení technologie v provozu. Moderní plynové motory dnes dosahují podle výkonu elektrické účinností v rozmezí 37 až 43%. Výrobci kogeneračních jednotek mohou při dostizích účinností nalézt při optimalizaci velikosti a typu generátoru zpravidla několik málo desetin procenta na elektrické účinnosti.
Další prioritou je optimalizace výroby tepla. Největší rezerva je ve využívání tepla ze spalin. Stále častěji se navrhuje dvoustupňový spalinový výměník (někdy se používá pojem ekonomizér). Tepelná účinnost na hranici technologických možností kogenerace je dnes kolem 50%. Pravidlem je, že špičkové hodnoty celkových účinností (elektrická + tepelná) dnes dosahují 90% nebo lehce nad. Menší výkony mají nižší elektrickou a vyšší tepelnou účinnost u vyšších výkonů je tomu naopak.
Příklad aplikace s dvoustupňovým spalinovým výměníkem v Chotěbořských strojírnách – 854 kWe / 946 kWt
Elektrická účinnost 42,8% | Tepelná účinnost 48% | Celková účinnost 90,8%
1.stupeň Spalinový výměník 452 kWt (443 > 120 oC)
2.stupeň Ekonomizér 49 kWt (120 > 82 oC)
Chotěbořské strojírny
